Zřizováním výzkumných a vývojových center dávají německé podniky České republice silné impulsy pro další fázi transformace. Podnikatelé na obou stranách hranic smýšlí o údržbě a kvalitě svých produktů podobně. Mnoho věcí do sebe zkrátka dobře zapadá, ale jsou tu samozřejmě i problémy. A také klíčová otázka: Co se bude dít s velmi důležitým automobilovým odvětvím?

Česko-německý obchod je již třicet let tahounem českého zahraničního obchodu, a to i v době krize. Bilance zahraničního obchodu s Německem zůstává pro Českou republiku kladná, zatímco český zahraniční obchod jako celek má od roku 2021 problémy. Zároveň však v posledních letech stále více českých firem – mladých inovativních podniků v oblasti digitalizace nebo aditivní výroby – objevuje německý trh jako most ke globálnímu obchodu. To je vítaný vývoj.

Silné impulsy

Mění se však i německé aktivity v České republice. Velké investice německých podniků v 90. letech 20. století byly impulsem pro novou éru, přispěly k modernizaci transformující se ekonomiky a vytvořily statisíce pracovních míst. Kulturní a geografická blízkost, ale také obrovský podíl průmyslu v obou ekonomikách s velmi silným automobilovým průmyslem učinily z hospodářských vztahů jedinečný model úspěchu.

V současné době jsou na prvním místě výzkum a vývoj, digitalizace, ale také udržitelnost. V posledních deseti letech zřídilo mnoho známých investorů ve svých českých pobočkách výzkumná a vývojová centra, z nichž některá provádějí výzkum pro celou mezinárodní skupinu společností. Mohou se zde opřít o špičkově vzdělané inženýry. Tím dávají německé podniky v České republice silné impulsy pro další fázi transformace.

Bolavá oblast odborného vzdělávání

Podnikatelé na obou stranách smýšlí o údržbě a kvalitě svých produktů podobně. Mnoho věcí do sebe zkrátka dobře zapadá. Kde je potřeba se zlepšit, je oblast odborného vzdělávání. Na to již dvě desetiletí upozorňuje mnoho německých investorů v našem každoročním konjunkturálním průzkumu. Česká republika musí nyní jednat. Pokud si chce udržet svou konkurenceschopnost, potřebuje co nejdříve zavést flexibilní odborné vzdělávání, které je úzce propojeno s praxí a rychlým technologickým vývojem ve firmách. To je s nástupem digitalizace a přechodem na elektromobilitu stále důležitější. Studie Mezinárodního měnového fondu na začátku loňského roku poukázala na to, že systém vzdělávání a odborné přípravy v České republice nereaguje adekvátně na současné výzvy.

Vysoké ceny energií jsou v současnosti jedním z hlavních rizik pro konkurenceschopnost obou ekonomik. Ohrožují nezbytné investice do transformace všech odvětví a obchodních modelů. Je třeba co nejrychleji zvýšit dodávky cenově dostupné energie. Německo a Česká republika však prosazují odlišné koncepce energetické politiky.

Automotive přes palubu?

Další klíčovou otázkou pro obě země je: Co se bude dít s velmi důležitým automobilovým odvětvím? Obě země mají v automobilovém průmyslu vysokou úroveň know-how. Jisté je, že kdo by chtěl tuto staletou tradici hodit přes palubu jako „pouhou výrobu“ s nízkou přidanou hodnotou, udělal by obrovskou chybu. Německá výrobní kompetence je jedním z důležitých důvodů investic zahraničních technologických gigantů v Německu. Podle mého názoru průmyslové země, jakými jsou Česká republika a Německo, potřebují obojí: moderní, digitalizovanou a automatizovanou výrobu, ale také agilní malé a střední podniky, které z inovace vytvoří produkt, uvedou jej na trh a zvýší tak přidanou hodnotu. Svou roli zde však musí sehrát i vláda; konsolidace rozpočtu je pouze jednou stranou mince. Vláda musí zároveň identifikovat a podporovat strategicky důležitá odvětví a celkově vytvářet stimulující investiční prostředí.

To se nepodařilo například u elektromobility. Podpora transformace byla v této oblasti dlouho zanedbávána a teprve v poslední době se dostala do centra pozornosti vlády. Ti, kdo chtějí definovat standardy, se musí těchto trendů ujmout vůdčím a proaktivním způsobem. V České republice se to děje v lépe rozvinutých oblastech nanotechnologií nebo v odvětví informačních technologií, kde je rovněž velký potenciál.

Výzvám čelí i Německo

A co se stane s „tahounem“ českého zahraničního obchodu v příštích dvou až třech letech? S tzv. „nemocným mužem Evropy“, jak se často uvádí? Geopolitická situace se rychle komplikuje. Německo se dnes na Čínu, svého nejdůležitějšího obchodního partnera, dívá jinýma očima než ještě před pár lety, mnohem skeptičtěji a opatrněji. To není pro exportní země dobrý trend. Nutí však k přehodnocení a otevření nových trhů a partnerství. Velké naděje se vkládají do oblastí jako Asie, Jižní Amerika nebo Afrika. Manévrovací prostor pro evropskou hospodářskou politiku se však zmenšuje a tlak na dosažení výsledků roste. V případě Austrálie jsme právě byli svědky neúspěchu takových jednání. Evropská politika musí mít zvýšený smysl pro vlastní vyjednávací pozici v mezinárodní soutěži mezi jednotlivými regiony a orientovat se na výsledky a pragmatismus.

Německo samo čelí nejen obrovským výzvám během transformace, ale potýká se také se strukturálními problémy. Možná je třeba se zamyslet nad tím, jak reformovat federální systém, aby řešení v klíčových oblastech dodávek energie, digitalizace, vzdělávání a bezpečnosti mohla být prosazována jednotně a rychle v celé zemi.