Váš odborný a spolehlivý rádce       //       Kontakty       //        Archiv

Váš odborný a spolehlivý rádce

Emise uhlíku neklesají. Podle Nature je třeba jinak stanovovat cenu

15. 05. 2024 | Koktejl

Emise uhlíku neklesají. Podle Nature je třeba jinak stanovovat cenu

15. 05. 2024 | Koktejl

Zprávy o rekordně vysokých teplotách vzduchu a oceánů, o nebývale nízké úrovni antarktického mořského ledu či o ničivých požárech a záplavách loni nejspíš zaznamenal téměř každý. Ovšem jak upozornil web The Conversation, který se zaměřuje na publikování zpráv a analýz založených na výzkumu, mnohem méně se ve světových médiích objevují zprávy o stavu skleníkových plynů. Ty totiž nejenže neklesají, ale naopak dál rostou. Množství oxidu uhličitého (CO₂) je na úrovni, jaká nebyla zaznamenána od pliocénu před třemi miliony let.

Autoři textu konstatují, že i přes změny, které pozorujeme, celosvětové úsilí o snížení emisí zdaleka nedosahuje toho, co je potřeba k udržení úrovně oteplení pod 2 °C. Natožpak ambicióznějšího cíle 1,5 °C, jenž byl stanoven Pařížskou dohodou. Z toho podle nich vyplývá naléhavá potřeba nejen produkci emisí omezovat, ale také je z atmosféry aktivně odstraňovat.

Například prestižní vědecký časopis Nature nedávno přišel s návrhy, jak stanovovat cenu uhlíku jiným způsobem než doposud. V současnosti je totiž většina z tzv. uhlíkových kreditů přidělována na opatření, která tvorbu emisí zamezují, ale neřeší existující přebytek oxidu uhličitého. Pokud by k této změně došlo, podle Nature by to pomohlo financovat nejslibnější technologie pro dosažení nulových čistých emisí uhlíku do roku 2050. A jaké technologie by to mohly být? Například:

  • biouhlí, kdy je uhlík z rostlinného materiálu vázán ve formě dřevěného uhlí a ukládá se do půdy,
  • přímé zachycování a ukládání uhlíku ve vzduchu, při kterém se CO₂ přímo odstraňuje ze vzduchu a ukládá se do geologických útvarů.

Český portál FocusOn v této souvislosti upozorňuje, že velkou překážkou je cenový mechanismus trhu s kompenzacemi uhlíku. Cena za vypořádání tuny CO₂ se pohybuje v rozmezí 10–100 dolarů, protože ji silně ovlivňují levnější strategie zamezení produkce emisí, jako je například nekácení lesů. Pokud vezmeme v úvahu náklady na technologie odstraňování CO₂, které mohou přesáhnout částku 200 dolarů za tunu odstraněného materiálu, je zřejmé, že stávající ceny jsou nedostatečné, píše FocusOn.

Témata článku

Udržitelnost    //    Zajímavosti

Související

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.