Jak ukazují různé výzkumné modely a předpovědi budoucího vývoje, náklady spojené se změnou klimatu a také s dopady koronavirové pandemie budou mimořádně velké.

Co tedy mají země a společnosti dělat, aby se ochránily před ještě prudším poklesem bohatství, v nejširším významu tohoto slova? Ani určité zelené oživení, které můžeme pozorovat v posledních letech, není zárukou, že jsme na dobré cestě, abychom tohoto transformačního okamžiku využili, tvrdí analytici Světového ekonomického fóra (WEF).

Mnozí sice podle nich vědí, že je potřeba jednat, ale kromě zjevných věcí, jako je nutnost využívat čistou energii a snažit se o zvyšování energetické účinnosti, jsou potenciální řešení a jejich hodnota méně zřejmé. Zároveň je situace, kdy teplota na polárním kruhu prudce stoupá přes 40 °C, kdy přírodní druhy globálně vymírají a kdy zároveň akcionáři požadují nové přístupy, vhodným okamžikem k zahájení práce na vytvoření skutečného udržitelného rozvoje.

Potenciální řešení se budou hledat na připravovaných setkáních vlád a zainteresovaných subjektů. A jednou z věcí, kterou během nich podle WEF uslyšíme velmi zřetelně, je výzva k ochraně přírody, protože ta přispívá ke stabilnímu prostředí, které je základem růstu. Pro společnosti a země, které chtějí kromě stability získat rovněž konkurenční výhodu, jsou řešením investice do biologické rozmanitosti.

Proto už dnes prozíraví lídři ve všech odvětvích zkoumají, jak jejich obchodní modely interagují s přírodou. Může to znít spíše jako vědecký projekt nebo protestní pochod než jako obchodní strategie, ale přední představitelé podniků už chápou, že příroda a ekonomika jsou neoddělitelně spojeny. Například nedávná Zpráva o stavu financí pro přírodu zjistila, že polovina globálního HDP závisí na zdravých ekosystémech s velkou biologickou rozmanitostí.