Sociologický ústav vydal na jaře letošního roku publikaci nazvanou „Podnikatelky?“. Jde o jeden z hlavních výstupů tříletého projektu, jehož cílem bylo upozornit na specifická rizika, která mohou provázet podnikání žen v různých etapách života nebo v různých situacích. Kniha pak popisuje situaci podnikatelek v ČR. Čtenář se mimo to, co asi většina lidí v České republice tuší (tedy že podnikání je v tuzemském prostředí tradičně doménou mužů, kteří také početně převažují v těch oborech, jež jsou považovány za fyzicky náročnější, pro podnikání typické a také lépe finančně ohodnocené), dozví i fakta, která ho možná leckdy překvapí. 

Například to, že legislativní a daňové podmínky pro podnikání a společenský diskurz spojený s tradičním rozdělením rolí ve společnosti i v rodině vedou k tomu, že se ženy za podnikatelky mnohdy ani samy nepovažují. Navzdory tomu, že formálně tuto roli naplňují se všemi jejími riziky. Vzhledem k relativně rigidnímu trhu práce, kde je například pro ženy malých dětí složité najít flexibilní zaměstnání, které by jim umožnilo sladit pracovní a rodinný život, totiž přijímají práci na živnostenský list mnohdy nedobrovolně. „Setkaly jsme se se značným množstvím žen, které mají zkušenost nebo stále pracují na tzv. švarcsystém. A to i přesto, že se jedná o praktiku postavenou mimo zákon a z dlouhodobého hlediska pro ženy velmi nevýhodnou,“ píší mimo jiné autorky.