Globální transformace energetiky je jedním ze stěžejních procesů pro budoucí udržitelnost naší společnosti. Důvody jsou ekologické, ekonomické, technologické a mnohé další. A zcela zásadní roli v tom hrají vysokokapacitní energetické zásobníky, díky nimž by bylo možné mnohem lépe a více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Nespotřebovanou elektřinu vyrobenou například fotovoltaikou bychom do takových zásobníků, tedy baterií, mohli uložit a v případě potřeby ji použít.

Jak ovšem nedávno informoval britský deník The Guardian, podle zjištění European Association for Energy (EASE) se evropský boom těchto energetických úložišť v loňském roce zastavil, a to ještě před vypuknutím pandemie. V roce 2019 totiž příslušný trh vzrostl na celkem 1 gigawatthodinu, což je oproti 1,47 GWh za rok 2018 významné zpomalení.

Generální tajemník EASE Patrick Clerens řekl: „Zpráva je jasná: Dokonce i když je skladování energie klíčovým faktorem, který umožní energetickou transformaci, a je zároveň považováno za hlavní nástroj pro dosažení cílů v oblasti emisí souvisejících s Pařížskou dohodou, je zapotřebí další podpora.“

Odborníci se dokonce obávají, že pokles tempa rozvoje a důsledky koronavirové krize mohou v podobě tohoto dvojitého úderu přinést konec zavádění technologií čisté energie. Důsledky globální pandemie totiž podle analytiků BloombergNEF (BNEF) přinesou mimo jiné zpoždění politik na podporu tohoto sektoru. A také zasáhnou globální dodavatelské řetězce, což by mohlo způsobit až 4% pokles instalací energetických úložišť. BNEF také očekává, že příští rok poprvé od 80. let klesne světový růst využívání sluneční energie. Analytici zároveň odhadují, že vznikne o 8 % projektů solární energie méně a kvůli koronaviru se zastaví prodej elektrických vozidel.