Váš odborný a spolehlivý rádce       //       Kontakty       //        Archiv

Váš odborný a spolehlivý rádce

Krize jako nový standard

6. 06. 2022 | Odvětví a regiony

Krize jako nový standard

6. 06. 2022 | Odvětví a regiony

Dříve než jsme si stačili v plném rozsahu uvědomit a také reflektovat veškeré dopady celosvětové pandemie, objevila se další černá labuť. Ruská agrese a brutalita na Ukrajině nás, a s námi velkou část světa, nutí čelit další mimořádně složité situaci, která bude prohlubovat důsledky té předešlé.  

Z pohledu makročísel se zdálo, že se tuzemské hospodářství s tvrdými dopady globální pandemie vyrovnalo celkem slušně. Alespoň z krátkodobého hlediska. Hrubý domácí produkt (HDP) země vloni meziročně opět stoupl a růst, i když slabší než ve většině zemí Evropské unie, pak pokračoval i v prvním kvartálu roku 2022.

Pokud jde o zaměstnanost, situace se během pandemie nejprve lehce zhoršovala. Trend se pak ale začal obracet, pracovní poměry ve firmách se stabilizovaly a letos se už čekal nový růst.

Prakticky totéž platí pro český export. Vypadalo to, že má to nejhorší za sebou. Vloni už podle meziročního srovnání rostl o 13 procent. Pozitivní tendence byla vidět i v prvním kvartálu letošního roku. Ovšem když už se začínalo zdát, že covidová pandemie přestane naše životy ovlivňovat tak významně, jako tomu bylo v uplynulých třech letech, najednou, pro většinu lidí jakoby z ničeho, plnou silou propukla další – kolikátá už? – vlna obludného ruského imperialismu. A negativních zpráv od té doby přibývá.

Malé firmy jsou zasaženy nejvíc

Především dostal další výraznou dynamiku růst životních nákladů. Inflace se pohybuje kolem 13 procent. Nejvíc to pravděpodobně odnášejí malé a střední firmy, jejichž velká část byla během pandemie nucena vyčerpat své rezervy. Jak konstatovali představitelé Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), tyto firmy dominují oborům, které nejsilněji ovlivňuje hlavní složka inflace, tedy ceny energií. Jde například o dopravce či gastro podniky. Podle AMSP představují malé a střední podniky 99 procent všech firem v ČR a zaměstnávají 61 procent všech pracovníků. Jsou proto logicky vystaveny většímu konkurenčnímu tlaku než velké firmy, tvrdí představitelé AMSP, takže přenášet rychle rostoucí náklady na zákazníky je pro ně problém.

Vysoká inflace navíc na tyto firmy dopadá výrazněji než na velké i nepřímo, a to kvůli nárůstu úrokových sazeb. Menší podniky totiž často už tak musejí platit vyšší sazby než velké firmy, pokud je banky považují za rizikovější. Pravděpodobnost dalšího zvyšování sazeb navíc je bohužel vysoká.

Firmy jsou tedy nucené čelit značně toxickému a také rozsáhlému mixu negativních faktorů v podobě vysokých cen energií a materiálů, nejistých dodávek, drahých úvěrů a v neposlední řadě také nedostatku kvalitní pracovní síly a tlaku zaměstnanců na zvyšování mezd. Podle Moniky Marečkové z poradenské firmy RSM na ně důsledky toho všeho v příštích měsících tvrdě dopadnou, proto by se měly začít pečlivě připravovat.

Například finanční ředitel by podle ní měl zevrubně analyzovat náklady. A také bankovní úvěr, zjistit, jakých hodnot finančních ukazatelů stanovených bankou podnik dosahuje, například poměr dluhu a zisku atd. Personální ředitel by měl vědět, co se stane, když budou zaměstnanci požadovat desetiprocentní zvýšení platů, výrobní ředitel by měl zase přemýšlet o tom, jak zefektivnit výrobu. To jsou některé příklady jednotlivých kroků, které analytička doporučila pro Seznam Zprávy. Přitom také varovala, že jen zhruba 30 procent malých a středních firem významněji investuje do nových technologií či se při své činnosti opírá o data.

Export: Prudká změna příznivého trendu

Z hlediska tuzemského exportu představuje podle generálního ředitele agentury CzechTrade Radomila Doležala výpadek způsobený ukrajinskou válkou zhruba 2,8 procenta celku. Což není moc, ale nic to nemění na tom, že pro mnoho firem to může znamenat existenční riziko. Radomil Doležal už na konci března prohlásil, že firmy zkoumají, za jakých podmínek mohou teritorium opustit, a později dodal, že hledají náhradní trhy. (Zkušenosti CzechTrade o tom, jak se situace okolo firem působících na Ukrajině a v Rusku vyvíjí, si můžete přečíst zde.) 

Český export jako celek pak podle analytiků čeká prudká změna příznivého trendu ze začátku letošního roku. Například Asociace exportérů odhaduje pro letošek průměrné tempo vývozu mezi 4 a 5 procenty. Negativními faktory budou především zvyšující se domácí cenová hladina a samozřejmě ruská válka na Ukrajině. Ta se projeví mimo jiné výpadky klíčových výrobních komponent, které jsou patrné už od počátku března. Potíže už hlásil pro tuzemskou ekonomiku klíčový automobilový průmysl, který tvoří 26 procent celkové hodnoty vývozů. Dobrou zprávou naopak je, že se až doposud pozitivně vyvíjela zahraniční i domácí poptávka.

 

Nejhorší v Unii

Nejhorší v Unii

Je zřejmé, že válka na Ukrajině začala pro Českou republiku v tom ekonomicky nejméně vhodném období. V prvním čtvrtletí sice hospodářství rostlo slušným tempem, zřetelně se ale objevovaly signály, že zbytek roku bude mnohem složitější. A to už před vypuknutím válečného konfliktu. Například Český statistický úřad oznámil, že průmyslová produkce v únoru klesla, oproti předchozímu měsíci dokonce o 2,4 procenta. Problémy má především automobilový sektor. A data úřadu ukázala také to, že v únoru začaly průmyslové firmy opatrně propouštět, zaměstnanost oproti loňsku poklesla o 0,3 procenta.

Někteří ekonomové varují, že by se ČR mohla dostat dokonce do stagflace, to znamená čelit kombinaci vysoké inflace a současně stagnace hospodářského růstu. Z hlediska zvládání podobných krizí, jakými v současnosti procházíme, nám rozhodně nepomohlo, že během covidové pandemie došlo k výraznému zrychlení dynamiky zadlužení státu. Deficit státního rozpočtu dosáhl 54 miliard korun, což je nejhorší výsledek v historii. Výroční zpráva Národního kontrolního úřadu přitom ukázala, že proticovidová opatření vlády Andreje Babiše se na tomto schodku podílela jen přibližně z deseti procent. A Eurostat poté konstatoval, že Babišův kabinet vloni hospodařil nejhůře z celé sedmadvacítky. Zatímco totiž země EU v průměru snižovaly své zadlužení o 1,9 procenta, Česká republika byla na čele sedmi států, které zadlužení naopak zvýšily.

Najít recept na vyšší marže

Vývoz českého zboží a služeb dosahuje v poměru k hrubému domácímu produktu až 80 procent. A podíl zaměstnanců, kteří pracují v odvětvích přímo či nepřímo navázaných na export, je v Česku přibližně 50 procent, což je víc než dvojnásobek světového průměru. Vzhledem k takto mimořádně velké otevřenosti české ekonomiky se už řadu let mluví o tom, že je třeba intenzivně se zabývat zajištěním budoucího odbytu tuzemských firem na světových trzích. Ten už totiž na dosavadních faktorech, kterými byly především nízké náklady, a tím pádem i ceny, stavět nelze.

Covidová pandemie tuto potřebu značně zintenzivnila a prakticky totéž můžeme říct o nesmyslném a brutálním konfliktu, který na Ukrajině rozpoutalo Rusko pod vedením diktátora Putina. Potřebujeme tedy, aby se tuzemské hospodářství posunulo na vyšší kvalitativní stupeň. I proto, aby si české firmy mohly dovolit vyšší marže, a tím pádem také vyplácet vyšší mzdy. To v první řadě předpokládá významně více produkce s vyšší přidanou hodnotou. Byť jsme už devátou nejsilnější ekonomikou Evropské unie, a v objemu produkce na pracovníka jsme dokonce dohnali Německo, v tomto ohledu se nám zatím příliš nedaří.

Vyspělé firmy, otevřená společnost, udržitelnost

Docílit bychom toho podle odborníků měli investováním do změny struktury ekonomiky, tak abychom se posunuli od výroby k inovacím. Tedy aby české firmy přestaly hrát v tak vysoké míře roli subdodavatelů a více nabízely své finální produkty na globálních trzích. Recept, jak se k tomu přiblížit, je v obecné rovině známý dlouho. Jsou to investice do vzdělávání, vědy a inovací, digitalizace, automatizace a robotizace a také reforma státní správy či investice do dostupného bydlení.

Jak na to ale jít konkrétně? S konkrétními návrhy přichází například iniciativa zhruba třiceti významných podnikatelů a dalších osobností s názvem Druhá transformace české ekonomiky. Kvalitativní posun hospodářství staví na třech pilířích. Na technologicky vyspělých firmách, otevřené společnosti, která bude atraktivní pro lidi sdílející naše hodnoty, a také na udržitelnosti v širokém smyslu tohoto slova. Více informací o konkrétních návrzích najdete v následujícím boxu.

Jak vylepšit českou ekonomiku

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a také představitel iniciativy Druhá transformace české ekonomiky Radek Špicar před časem v rozhovoru pro portál BusinessInfo.cz vysvětloval, co by podle něj a jeho kolegů bylo třeba udělat, aby Česká republika začala být považována čím dál více za „mozkovnu“ spíše než za „montovnu“.

Kvůli chronickému nedostatku pracovních sil jde například o zrychlení a zjednodušení imigračních procesů, podle vzoru například Polska nebo i jiných zemí. Dále je to podpora digitalizace, automatizace a robotizace. Podle Radka Špicara bychom se měli pokusit robotizovat provozy s nízko kvalifikovanou, fyzicky náročnou a špatně placenou prací a uvolněné zaměstnance pomocí rekvalifikace posunout do zajímavějších pozic, kde je budeme současně s kvalitativnějším zlepšováním ekonomiky potřebovat. K tomu je mimo jiné potřeba na úrovni EU dobře vyjednat mezinárodní dohody týkající se digitalizace a zajistit, aby peníze z Národního plánu obnovy a strukturálních fondů šly mj. skutečně na automatizaci soukromých firem. Velmi podobné návrhy mimochodem nedávno v Otázkách Václava Moravce přednesl také Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Radek Špicar zmínil také reformu podpory exportu, například významné vylepšení fungování institucí, jako je EGAG či ČEB, nebo potřebu podrobné analýzy toho, co podpora exportu českým vývozcům skutečně přináší ve srovnání třeba s Francií či Německem. Zdůraznil dále význam vlastního vývoje a výzkumu firem a jejich spojení s univerzitami skrze profesně orientované studijní programy, vstup do eurozóny atd.

Zajímavé postřehy v tomto smyslu přinesla i loňská diskuse tehdejšího ministra zahraničí Tomáše Petříčka s vrcholnými představiteli předních českých startupů, z nichž některé jsou mimořádně úspěšné i na mezinárodním poli. Ti se shodli mimo jiné na tom, že flexibilita práce je u nás velmi nízká. Lidé se dnes prý na kariéru dívají projektově, nikoli prizmatem klasického kariérního postupu v jedné firmě, a tomu by měla odpovídat i legislativa. Uvedli také, že zaměstnat v ČR talentované pracovníky ze zahraničí je nesmírně obtížné, skoro až nemožné. Upozornili na to, že chybí podpora začínajících startupů nebo že by firmám v zahraničí pomohly lepší a výraznější PR aktivity ČR jako takové.

Nezapomínat na nejslabší

Postupem času se stále jasněji ukazuje, že v současné krizi nejde a nepůjde jen o ekonomiku. Mimořádně důležité bude udělat také maximum pro zlepšení soudržnosti české společnosti. Zavedení přímé volby prezidenta, pandemie covidu, válka na Ukrajině, dále vzestup sociálních sítí, dezinformační scény a také poměrně silná pozice populistů, to jsou všechno rány, které na křehkou českou demokracii dopadají drtivou silou. Společnost jako celek a také vláda naší země se po napadení Ukrajiny zachovaly opravdu příkladně. Do budoucna však bude důležité, abychom nezapomínali na ekonomicky a sociálně nejslabší skupiny ve společnosti a současně dokázali odolat útokům ruské páté kolony u nás, která bohužel není právě malá.

Témata článku

Covid-19    //    Ekonomika    //    Export    //    Ukrajina    //    Válka

Související

Zelenání Evropy

Zelenání Evropy

Největší evropský projekt od samotného založení Evropské unie. I tak bývá někdy označován The European Green Deal, plán, který má zajistit udržitelnost hospodářství Unie. Dokáže Evropa naplnit vytčené cíle? „Příroda s jistotou přežije. Ale o nás lidech se to říct...

pokračovat ve čtení

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.