Globální řád, který po 2. světové válce vytvořily Spojené státy, v současnosti prochází stále rychlejší a rychlejší proměnou. A byť se mediální pozornost zaměřuje prakticky na pořád ty samé aktéry, jimiž jsou na jedné straně USA a EU a na druhé pak Čína a Rusko, podle odborníků nám tak trochu nenápadně za zády vyrůstá nová globální mocnost. Je to Indie, která prý ze všech zemí, o nichž se hovoří jako o nastupujících mocnostech, nejlépe naplňuje kritéria, jež jsou na mocnosti kladena. Zejména pak to, že se už brzo po roce 2030 má stát největší světovou populací, která navíc bude, jak například v rozhovoru pro portál BusinessInfo podotkl Ivan Kameník, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Bengalúru, oproti největším konkurentům včetně Číny výrazně mladší a také vzdělanější. 

 Politický geograf Michael Romancov nedávno v Deníku N upozornil, že už dnes je Indie největším světovým producentem a vývozcem softwaru a IT služeb. Její obrovskou výhodou je v tomto rozsáhlá aktivní znalost angličtiny, která si i nadále udržuje důležité místo ve vzdělání, vědě, státní správě i v ozbrojených silách. Koexistence moderního, respektive supermoderního a tradičního je v mnoha ohledech charakteristickým rysem Indie, píše Romancov. Na straně jedné se vzhledem k počtu voličů jedná o největší (jakkoli zdaleka ne perfektní) světovou demokracii, na straně druhé se Indie stále nebyla schopna plnohodnotně vypořádat s rigidním dělením společnosti na základě tzv. kastovního systému. Kolem 50 % HDP země vzniká ve službách a v tzv. znalostní ekonomice, ale největšími zaměstnavateli jsou zhruba z 20 % průmysl a velice primitivní zemědělský sektor, jehož podíl na HDP i dnes přesahuje neuvěřitelných 18 %. 

List The Economic Times před časem napsal, že Indii na cestě k pozici globální supervelmoci výrazně pomohla antičínská rétorika bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Ale nejen to. Pro západní demokracie a nadnárodní společnosti je důležitý mezinárodní řád a rozhodné odmítnutí Číny hrát podle jeho pravidel jimi výrazně otřáslo, domnívá se The Economic Times. „Prosazování fašistického bezpečnostního zákona v Hongkongu, militaristická kontrola nad Jihočínským mořem, ekonomický imperialismus nastolovaný prostřednictvím iniciativy Belt Road, porušování lidských práv v provincii Sin-ťiang či zásahy proti technologickým gigantům ve snaze kontrolovat data občanů jsou aktivity, které zodpovědná supervelmoc zkrátka nedělá,“ píše magazín. 

Svět dnes podle něj hledá novou rovnováhu v řádu založeném na pravidlech a tenhle „hon“ na nový normál staví Indii do důležité pozice. Jenže tak jednoduché to nebude. Považovalo se za samozřejmé, že Indie bude přirozeně tíhnout k rodině světových demokracií. Mladí Indové a také indické elity sice vnímají USA jako zásadního a důvěryhodného spojence, ale podle Michaela Romancova se jejich země zároveň odmítá vzdát privilegovaného vztahu s Ruskem.