Tuzemská ekonomika má z pohledu své výkonnosti to nejhorší za sebou, po loňském poklesu si letos polepší. Mezičtvrtletně ekonomika roste již od loňského závěrečného čtvrtletí, od letošního druhého kvartálu poroste podle nás solidním tempem kolem půl procenta. Za růstem bude stát domácí poptávka, primárně v podobě znovuoživení spotřeby domácností. Tomu pomůže zejména růst reálných mezd díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce na straně jedné a výrazně nižší inflaci na straně druhé. Ta se z dvouciferných úrovní posledních dvou let vrátila v únoru na svůj dvouprocentní cíl a kolem něj se bude držet po celý letošní rok. ČNB již vloni před Vánoci odstartovala cyklus snižování úrokových sazeb. Nominální sazby půjdou letos výrazně dolů, i tak ale v reálném vyjádření zůstanou restriktivní.

Česká ekonomika v kostce: Vloni mírný pokles, letos již viditelný růst

Výkon české ekonomiky zůstal v roce 2023 utlumený. Hrubý domácí produkt za celý rok poklesl o 0,2 %. To znamená, že od předpandemické úrovně konce roku 2019 se loni naše hospodářství ještě více vzdálilo, když za ní ve čtvrtém čtvrtletí 2023 zaostávalo o více než procento. Hlavní brzdou byla spotřeba domácností, která výrazně utrpěla v důsledku hlubokého poklesu reálných mezd. Ty se propadly až na úroveň konce roku 2017. Nízkopříjmové domácnosti tak v loňském roce narážely na svá rozpočtová omezení, vysokopříjmové zase navyšovaly opatrnostní úspory, respektive přesouvaly prostředky směrem ke spořicím produktům s delší dobou splatnosti či rizikovějším investičním instrumentům. Cíl byl jasný, dosáhnout vyššího výnosu a eliminovat ztráty způsobené inflací. Reálná úroveň spotřebitelských výdajů tak bohužel odpovídala přelomu let 2016 a 2017. Celkově tak výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly reálně o 3,1 %.

Co naopak mělo vloni pozitivní vliv, to byla zahraniční poptávka. Zatímco ekonomika jako celek loni (měřeno reálným HDP) o 0,2 % poklesla, příspěvek zahraniční poptávky byl kladný ve výši 3,1 procentního bodu. Zde se odrazilo odeznívání problému se subdodávkami, když především výrobci v automobilovém průmyslu mohli dokončovat rozpracované výrobky a jejich vývozem následně podporovat zahraniční obchod. To se pak odrazilo v nižší tvorbě zásob. K té zároveň přispívala i slabá domácí poptávka. Vývoj hrubé přidané hodnoty těžil v roce 2023 zejména z vývoje zpracovatelského průmyslu a informačních a komunikačních činností. Negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Celková hrubá přidaná hodnota v roce 2023 v české ekonomice v reálném vyjádření vzrostla o 0,4 %.

Mzdy již reálně rostou a podpoří spotřebu

Průměrná nominální mzda vloni vzrostla o průměrných 7,5 %, po zohlednění inflace to znamenalo pokles reálných mezd o 2,9 %. Nicméně pohled na mezičtvrtletní dynamiku ukazuje, že reálné mzdy již od loňského druhého čtvrtletí rostou, v posledních třech měsících loňského roku to bylo podle našeho odhadu o 0,4 % po 0,2 % v předchozím čtvrtletí. Nicméně celkově se průměrná reálná mzda v loňském čtvrtém čtvrtletí nacházela zhruba na úrovni přelomu let 2017 a 2018. Obnovení růstu reálných mezd bylo tedy vloni velmi mírné, což se odráželo v pokračujícím výrazném útlumu spotřeby domácností.

Míra nezaměstnanosti zůstávala v průběhu roku 2023 na nízkých úrovních. Podle obecné míry nezaměstnanosti (ILO) zůstala pod 3 %, podíl nezaměstnaných pak pod 4 %. Mírně se snížil počet volných pracovních pozic, kdy na jednoho nezaměstnaného připadalo jedno pracovní místo. Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie si Česká republika udržela z hlediska míry nezaměstnanosti prim.

Maloobchodní tržby za celý loňský rok vykázaly v reálném vyjádření pokles o 4,1 %. Tržby za potraviny klesly o 5,3 %, přičemž za nepotravinářské zboží to bylo o 5,2 %. Naopak za pohonné hmoty prodejci utržili o 4,9 % více. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel stouply o 4,2 %, v tom za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů o 4,7 % a za opravy motorových vozidel o 2,3 %.

Průmyslová produkce byla v roce 2023 meziročně nižší o 0,4 %. K tomuto výsledku významně přispěly poklesy v odvětvích výroby ostatních nekovových minerálních výrobků a výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství. Oproti roku 2022 se snížila i výroba elektřiny. Celkový pokles nedokázalo zvrátit ani oživení ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků. Meziročně klesla i hodnota nových průmyslových zakázek, a sice o 1,7 %.

Česká ekonomika již letos poroste. Po loňském poklesu reálného HDP o 0,2 % počítáme s růstem o procento a půl (+1,4 %). To by znamenalo, že předpandemické úrovně konce roku 2019 Česko jako poslední země Evropské unie dosáhne během letošního druhého čtvrtletí. Zkraje toho letošního ale stále přetrvávalo restriktivní působení měnové politiky a na domácnosti i firmy dopadal vládní konsolidační balíček. A ani situace u našeho klíčového obchodního partnera nebyla povzbudivá. Německo podle posledních údajů ve druhé polovině loňského roku jen těsně uniklo technické recesi. Letos si německá ekonomika polepší pouze minimálně.

Za letošním mírným růstem tuzemského hospodářství bude stát primárně domácí poptávka. Již v loňském roce byla patrná investiční aktivita privátního i veřejného sektoru, celkové investice v podobě hrubé tvorby fixního kapitálu se již v polovině roku 2023 dostaly nad předpandemickou úroveň; za celý loňský rok byla tvorba hrubého fixního kapitálu reálně o 4,2 % vyšší. Letos tempo růstu investic ještě nepatrně zrychlí, když by mu mělo pomoci postupné snižování nákladů na financování díky klesajícím úrokovým sazbám. Klíčovou položkou z pohledu letošního růstu bude ale spotřeba domácností. Ta zatím zůstává téměř 10 % pod úrovní konce roku 2019. Poslední měsíce loňského roku ale již přinesly první náznaky, že pokles spotřeby domácností je u konce, například pohled na maloobchodní prodeje či tržby ve službách. V Komerční bance počítáme pro letošek se vzestupem reálné spotřeby domácností o 2,7 %, s tím, že hlavním motorem by měl být růst reálných mezd, který na mezičtvrtletní dynamice pozorujeme již od druhého čtvrtletí loňského roku. Dosavadní nízká výkonnost české ekonomiky se totiž nijak zásadněji neprojevuje na trhu práce, zvýšení nezaměstnanosti předpokládáme pouze kosmetické. Tempo růstu nominálních mezd tak bude letos přesahovat šest procent, ovšem při výrazně nižší inflaci.

Období vysoké dvouciferné inflace je za námi, letos již na cíli

Inflace v průběhu loňského roku rychle zpomalovala. Zatímco ještě v prvním čtvrtletí se nacházela v průměru na 16,4 %, v tom závěrečném to bylo již jen 7,6 %. Výrazně na tempu ubírala především jádrová inflace, která se z průměrných téměř dvanácti procent v prvním čtvrtletí snížila až na 3,9 % ve čtvrtletí čtvrtém. Za vývojem stála nejen vyšší srovnávací základna, ale i silně utlumená domácí poptávka. Meziměsíční anualizovaná dynamika jádrové inflace se tak již pohybovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. Na vývoji celkové inflace se v roce 2023 odrazil především růst cen v oddíle bydlení, potravin a nealkoholických nápojů. Naopak ke snižování cenové hladiny nejvíce přispíval vývoj cen v oddíle doprava.

Hned s počátkem roku 2024 šla meziroční inflace rychle dolů, když se lednové číslo zastavilo na 2,3 %. Lednový údaj přitom bývá tradičně ten, který z velké části určí výši inflace pro celý rok. To platí o to více v době ustáleného cenového vývoje bez větších ekonomických šoků. Rok 2024 by po předchozích turbulentních letech snad mohl být tímto případem. Únorový a březnový údaj ukázal inflaci přesně na úrovni cíle ve výši 2,0 %. Po zbytek roku by se podle nás měla inflace v meziročním srovnání držet právě v blízkosti svého cíle. V průměru by se tak letošní inflace měla držet kolem 2,1 %. Jádrová inflace se pravděpodobně po celý rok 2024 udrží meziročně nad 2 %. V průměru by pak podle naší prognózy měla dosáhnout 2,6 %, a to navzdory tomu, že předpokládáme postupné obnovení poptávkových tlaků vyplývajících z oživení spotřeby domácností.

ČNB začala sazby snižovat již před Vánoci, letošní rok bude ve znamení jejich výraznějšího snižování

Centrální banka kvůli obavám z přetrvávajících inflačních tlaků držela téměř po celý rok 2023 sazby beze změny. K jejich prvnímu snížení o 25 bb přistoupila až v prosinci. Základní repo sazba tak po rok a půl trvající stabilitě na úrovni 7 % poklesla na 6,75 %. S rokem 2024 tempo poklesu sazeb zrychlilo, když od února sazby klesají tempem 50bb na zasedání. Ke konci prvního čtvrtletí tak již sazba činila 5,75 %. Vzhledem k ústupu inflace a nevýraznému ekonomickému vývoji je zřejmé, že působení měnové politiky bylo příliš restriktivní. To platí o to více při zohlednění tradičního zpoždění v účincích měnové politiky, které centrální banka odhaduje v rozsahu 12 až 18 měsíců. Ke konci roku 2024 se tak již klíčová sazba centrální banky může nacházet pod čtyřmi procenty.

Koruně zužující se úrokový diferenciál neprospěl

V prostředí zužujícího se úrokového diferenciálu se měnám rozvíjejících se trhů v loňském roce příliš nedařilo, a to platilo i pro samotnou korunu. Její kurz vůči euru dosáhl svého maxima v dubnu, a to na úrovni 23,3 CZK/EUR. Od té doby domácí měna oslabovala a rok uzavřela na hladině 24,7 CZK/EUR. Na globálních devizových trzích naopak svoje pozice dále upevňoval americký dolar, a to v souvislosti s překvapivou odolností tamní ekonomiky. Kromě globálních vlivů pak k oslabování koruny přispělo ukončení intervenčního režimu na podporu tuzemské měny ze strany ČNB, které oznámila na srpnovém zasedání. Nepříznivě se na vývoji domácí měny odrazila i obecně slabší data z české ekonomiky a podle našeho odhadu rovněž její přetrvávající nadhodnocení oproti fundamentům. To se změnilo během prvních dvou měsíců letošního roku s oslabením nad hladinu 25 CZK/EUR. Právě tuto úroveň považujeme za blízkou aktuálním fundamentům.

Podle našeho hlavního scénáře by již koruna během letošního roku výrazněji oslabovat neměla. Úrokový diferenciál, představující hlavní kurzotvorný faktor, by se totiž již výrazně zužovat neměl. Pozitivně by měl působit letošní očekávaný rychlejší růst české ekonomiky ve srovnání s eurozónou. Globálně silnější dolar ale bude potenciální zisky pro českou korunu spíše omezovat. Z pohledu koruny stabilizační roli by mohlo mít i případné navýšení objemu odprodejů výnosů z devizových rezerv ČNB, který byl od srpna pod 300 mil. EUR za měsíc. Stav devizových rezerv centrální banky ke konci letošního března činil 136,9 mld. EUR. V poměru k velikosti ekonomiky devizové rezervy dosahují více než 45 % ročního HDP a jsou z tohoto pohledu stále jedny z největších na světě. Celkově by tak koruna v páru s eurem mohla do konce letošního roku posílit lehce pod 25,0 CZK/EUR.