Současně s pokračující očkovací kampaní a s tím, jak některé země začaly uvolňovat omezení týkající se onemocnění covid-19, očekává se také zrychlení hospodářského růstu. Bezprecedentní úroveň pomoci, kterou země poskytly prostřednictvím programů pro udržení zaměstnání a podpory příjmu, zachránila podle analytiků OECD až 21 milionů pracovních míst a pomohla mnoha lidem překonat pandemii. V mnoha ohledech je tedy vidět světlo na pověstném konci tunelu.

Jak ale lidé z OECD konstatují, u některých toto světlo hoří jasněji než u jiných. Víme už, že pandemie covid-19 prohloubila existující sociální a ekonomické rozdíly mezi těmi, kdo mají žádoucí dovednosti a vysoké příjmy, a těmi, kdo je nemají. Dále mezi generacemi, muži a ženami, také mezi těmi, kdo mají dobré zaměstnání, a těmi, kdo nemají jistou práci nebo ji nemají vůbec. Nezaměstnanost je vysoká a rychlé zotavení pracovních míst se neočekává.

Podle analytiků proto dnes hrozí dvě hlavní rizika. Prvním je fakt, že pomalé oživení zvyšuje hrozbu dlouhodobé nezaměstnanosti. Pandemie sebrala práci zhruba 20 milionům lidí jen v zemích OECD, celosvětově pak dokonce víc než 110 milionům. A bohužel může dojít k tomu, že takový stav bude trvat dlouho, obává se OECD. Jen v zemích, které jsou členy této organizace, je dnes totiž neaktivních, tedy těch, kdo nepracují ani nehledají nové místo, o 14 milionů lidí víc než v roce 2019. A nic dobrého nevěstí ani fakt, že ve 4. kvartálu roku 2020 bylo v zemích OECD bez práce déle než půl roku (konkrétně šest až dvanáct měsíců) o 100 procent víc lidí než ke stejnému období roku 2019.

Za druhé největší riziko analytici označují už zmíněný fakt, že pandemie prohloubila sociální a ekonomické rozdíly mezi lidmi, což je situace, která může pokračovat i během procesu oživení. Statistiky mimo jiné ukazují, že během pandemie pokleslo množství odpracovaných hodin ve skupině lidí s hůře placenými pracemi mnohem více než u dobře placených profesí. Okolo 40 % lidí, kteří neabsolvovali střední školu, nebylo schopno pracovat na dálku, přičemž tento podíl klesal, jak se zvyšovala úroveň vzdělání. Mnoho zemí také čelí rostoucí nezaměstnanosti mladých, což by opět mohlo trvat dlouhou dobu, říkají analytici OECD.

Ti ale zároveň vyjadřují opatrný optimismus. Poukazují na to, že oproti předešlým krizím země tentokrát vynakládají nebývalé prostředky na obnovu v příštích pěti až deseti letech. Spojené státy například přislíbily biliony amerických dolarů, Evropská unie si jménem svých členských zemí poprvé půjčuje na podporu často velkých národních plánů obnovy a odolnosti. Investice do produktivity a pracovních míst pomohou dostat lidi zpět do práce, konstatuje OECD.