Podle statistik to vypadá, že se covidová pandemie Budvaru na zahraničních trzích prakticky nedotkla. Za rok 2020 jste oproti předešlým obdobím dosáhli exportního rekordu a to samé platí pro rok 2021. Jak je to možné?

Budvar se v těchto letech stal českou exportní pivní značkou čísla jedna. Každá láhev, plechovka či sklenice točeného piva, na které kdekoliv na světě narazíte pod značkou Budweiser Budvar, Budějovický Budvar anebo Czechvar (z důvodu známkoprávního nesmíme na americkém kontinentě užívat označení obsahující tři písmena BUD), je vždy vyrobena na jednom místě – v Českých Budějovicích. Budvar jako národní podnik je z globálního pohledu v podstatě světovým unikátem, což nám zaručuje nezávislost a také jakousi konkurenční výhodu. Na druhou stranu nemáme tak velký kapitál a tržní sílu jako naši největší konkurenti či jiná česká piva, která patří do velkých mezinárodních pivovarnických skupin. Tím je částečně ovlivněna struktura našeho obchodu.

Co konkrétně stálo za úspěchem v období pandemie?

Jednak to, že větší podíl vyvezeného piva prodáme v off trade. To se v covidové době, kdy se spotřebitelská poptávka z důvodu uzavřeného segmentu gastronomie přesunula do obchodů, ukázalo jako výhoda. Zároveň se ale pozitivně projevila naše dlouhodobá strategie. Daří se nám totiž trvale udržovat prémiovou pozici, kdy naše pivo patří v každé zemi, kam vyvážíme, vždy mezi nejdražší ležáky. A protože lidé nemohli téměř nikam chodit, tak si alespoň doma dopřávali ty nejkvalitnější produkty, mezi které naše pivo, vařené stále tradičním způsobem, jednoznačně patří. Také jsme se jako firma dokázali rychle přizpůsobit novým způsobům práce a výzvám, které covid přinášel.

Budvar se ale může pochlubit výbornými výsledky za celou poslední dekádu, nejen za tyto dva roky.

Ano, mohu s velkým potěšením konstatovat, že jsme dokonce za posledních patnáct let až do roku 2022 v podstatě neustále rostli. V objemu i hodnotě. To byl skvělý úspěch, na který jsme si pochopitelně rádi zvykli. Běžný vývoj společnosti i ekonomiky ve světě, který byl navíc významně ovlivněn mimořádnými událostmi (jako byla pandemie covidu a následně ruská agrese proti Ukrajině) v posledních třech letech, mají vliv i na trendy v našem oboru.

Jaké například?

Pokusím se toto široké téma stručně vystihnout. Obecně lze říct, že celosvětově klesá spotřeba piva na hlavu. To postihlo i Českou republiku, byť stále držíme první místo v mezinárodním žebříčku. Klesá konzumace piva v restauracích. Světová recese, dvojciferná inflace, rostoucí náklady ve všech sférách našeho života se promítají do kupní síly spotřebitelů. Prémiové importované výrobky si dnes v některých zemích může dovolit méně lidí než dříve. Za posledních deset patnáct let vzniklo mnoho řemeslných pivovarů, které mohou díky maloobjemové řemeslné výrobě spotřebitelům nabídnout mnoho různých variant piv. Do popředí zájmu se dostává lokální výroba, ať už z ekonomických důvodů, kvůli komplikované přepravě či proto, že spotřebitelé sympatizují s místními výrobci. Lidé se dnes snaží žít mnohem zdravěji, dbají více na to, co konzumují, nebo vůbec nepijí alkohol. Prodej nealkoholického piva roste poslední roky dvojciferně. Mladí lidé jsou méně loajální k jedné značce piva, než byly generace konzumentů třeba před dvaceti lety. Téma trvalé udržitelnosti, odpadové hospodářství a ekologické zdroje energie mají také vliv na výrobu i prodej piva. I když všechny tyto trendy či vývojové změny platí obecně pro celý svět, je potřeba říct, že se liší či mohou lišit země od země či region od regionu. Ať už mluvíme o vývoji v čase či intenzitě.

Díky čemu je Budvar na exportních trzích rok od roku úspěšnější? A co všechno jste v pivovaru během svého působení změnila?

To je složitá otázka. Platí ale, že za mého působení v roli exportní ředitelky jsme toho s kolegy dokázali docela dost. Od roku 2005 jsme téměř ztrojnásobili objem vyvezeného piva. Přitom se nám dlouhodobě daří držet prémiovou cenu v prémiovém segmentu mezinárodních piv. Zvládli jsme skoro zdvojnásobit počet zemí, do kterých vyvážíme. Založili jsme tři dceřiné společnosti – v Německu, ve Velké Británii a na Slovensku –, abychom na klíčových trzích sami řídili obchod, marketing i distribuci. Rozšířili jsme budvarské portfolio na zahraničních trzích o další naše skvělé produkty, jako je tmavé pivo či nealko, otevřeli desítky tankových restaurací v Británii, na Slovensku a v Polsku, loni naši první tankovou provozovnu ve Vídni. Budvar si dnes můžete dát třeba i v plážovém baru luxusního hotelu Palace of Emirates v Abú Dhabí atd.

Vaše exportní oddělení tedy zřejmě funguje velmi dobře. V čem vidíte jeho hlavní přednosti?

Včetně kolegů v dceřiných firmách je nás dnes dohromady již téměř sto, v týmu jsou lidé několika národností. O to víc musíme klást důraz na to, abychom jako tým také správně spolupracovali. Což zároveň znamená, že každý dobře plní svoji roli a cítí se plně zodpovědný za svoji agendu. Ať jsou to individuální role, anebo mini týmy, jako třeba zákaznický servis, regionální týmy pro rozvoj našich zahraničněobchodních aktivit, globální trade marketing, administrativa anebo týmy v našich zahraničních dceřiných společnostech. Proto se snažíme starat o rozvoj všech kolegů a vytvářet při práci dobrou atmosféru. Pro mě je vždycky na prvním místě charakter lidí a pozitivní energie, chuť pracovat. Všechno ostatní se naučíte. Jednou z našich silných stránek je určitě i zdravá soutěživost, tah na branku.

Budvar dnes své pivo prodává do víc než sedmdesáti zemí světa a mezi nimi jsou z pohledu laika možná trochu netradiční trhy jako třeba Alžírsko, Kamerun, Ekvádor, Peru či Filipíny. Jak obtížné je prosadit se v těchto státech?

Platí, že čím vzdálenější, tím je exportní trh také odlišnější. Z technického hlediska je například mnohem dražší a složitější přeprava, někde platí vysoká dovozní cla, musíme splňovat různé legislativní či kvalitativní požadavky a podobně. Na obchodní vztahy mají samozřejmě vliv také kulturní rozdíly, roli hraje třeba i případná politická nestabilita nebo náboženství. Pokud do takových zemích chcete vyvážet, musíte všem těmto věcem rozumět a umět s nimi pracovat. Proto mě moc těší, že se nám v letošním roce podařilo poprvé exportovat do Jihoafrické republiky nebo třeba do Tádžikistánu.