Váš odborný a spolehlivý rádce       //       Kontakty       //        Archiv

Váš odborný a spolehlivý rádce

Exportéři pandemii porazili

21. 07. 2021 | Statistiky | 0 komentářů

Exportéři pandemii porazili

21. 07. 2021 | Statistiky | 0 komentářů

Poslední více než rok byl z ekonomického pohledu ve vleku v podstatě jednoho jediného faktoru – pandemie covid-19. V důsledku protipandemických opatření světová ekonomika poprvé od globální finanční krize v roce 2009 loni klesla. Obdobný obrázek byl patrný i v tuzemsku. Stejně jako již mnohokrát v minulosti ale čeští producenti, zejména průmyslníci, prokázali svou odolnost a flexibilitu. Právě vývozci jsou těmi, kdo jako první zaveleli k otočení trendu a návratu k růstovým hodnotám. Přebytek zahraničního obchodu byl nakonec v loňském roce navzdory všem očekáváním nejvyšší v historii.

Tak trochu jiná recese

Statistiky za loňský rok jednoznačně potvrdily, že máme za sebou z ekonomického pohledu nejhorší období v novodobé historii české ekonomiky. Hospodářský propad měřený reálným hrubým domácím produktem činil -5,8 %. Připomeňme, že globální recese roku 2009 znamenala pokles českého HDP o 4,5 %. Rok 2020 byl z ekonomického pohledu jednoznačně spojen s globální recesí způsobenou primárně neekonomickým faktorem. Celou globální ekonomiku zasáhla restriktivní opatření uvalená jednotlivými vládami s cílem zamezit pandemii nového typu koronaviru způsobující nemoc covid-19.

Pandemická recese byla tak trochu jiná nejenom svou naprosto neekonomickou příčinou, ale i svým charakterem. Celosvětový nástup pandemie v závěru loňského druhého čtvrtletí vyvolal razantní reakci na úrovni vlád, které zavedly významná restriktivní opatření s cílem minimalizovat sociální kontakty a zabránit šíření viru. Důsledkem bylo významné omezení ekonomické aktivity, v některých odvětvích a sektorech téměř fatálně – služby související s turistickým ruchem jako ubytování či restaurační činnost, kulturní a sportovní akce a podobně. Významným způsobem byl zasažen i průmysl, a to primárně kvůli uzavření hranic a přerušeným výrobním řetězcům. U průmyslových podniků se jednalo vesměs o autonomní rozhodnutí majitelů či managementu firem. Po zvládnutí loňské jarní pandemické vlny došlo ve většině zemí světa k letnímu rozvolnění opatření, což samozřejmě pomohlo i ekonomickému zotavení.

Na podzimní zhoršení pandemické situace již reagovaly jednotlivé vlády rozdílněji než na jaře, cíleně s tím, že restriktivní omezení se vyhýbala průmyslovému sektoru a vesměs otevřené zůstaly i mezistátní hranice. Toto byl klíčový parametr pro vývoj v tuzemském hospodářství. Česko jako průmyslová země s jedním z nejvyšších podílů průmyslu na vytvořené přidané hodnotě v Evropě se jako mnohokráte v minulosti mohlo spolehnout na zahraniční poptávku a exporty. Rekordní bilance zahraničního obchodu a výrazné zlepšení exportní aktivity ve druhé polovině loňského roku znamenaly, že se přes výrazně horší než původně předpokládanou pandemickou situaci nenaplnily katastrofické scénáře varující před dvouciferným ekonomickým propadem.

Jinakost pandemické recese nespočívá pouze v neekonomickém spouštěči, ale i ve struktuře jednotlivých poptávkových komponent či vyprodukované přidané hodnotě z odvětvového pohledu. Typická recese se vyznačuje relativně stabilní spotřebou domácností a výrazným propadem investic. Tentokrát tomu ale bylo jinak. Kvůli nemožnosti realizovat spotřebu v důsledku většiny zavřených kamenných obchodů se spotřeba domácností vloni propadla o bezprecedentních 7,1 %, tedy výrazně více než ekonomika jako celek, tvorba hrubého fixního kapitálu „pouze“ o 7,2 % (pro srovnání propad investic v roce 2009 činil 8,9 %). Z produkčního pohledu zaznamenalo typicky cyklické odvětví průmyslu pokles vytvořené přidané hodnoty o 9,3 %, z pohledu úrovně ale bylo již koncem loňského roku na předpandemické úrovni. Naopak spíše tradičně stabilní odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, které se většinou musí potýkat se sezonností, vloni spadlo o téměř 13 % z pohledu vytvořené přidané hodnoty, na konci roku 2020 ale bylo stále více než 12 % pod úrovní před nástupem pandemie.

 

Pandemická recese

Ekonomice významně pomohla kombinace měnových a fiskálních stimulů

Zatímco z epidemického pohledu byla loňská jarní vlna ve srovnání s těmi dalšími v podstatě zanedbatelná, její ekonomický dopad byl nejrazantnější. Samozřejmě že se firmy i domácnosti postupně na situaci adaptovaly a naučily se s pandemií do značné míry žít. Jako klíčové ale hodnotíme podporu ze strany hospodářských politik. I ve světle zkušeností z předchozích krizí tentokráte obě nohy – měnová i fiskální – zareagovaly v podstatě ukázkově. Nešly proti sobě, snažily se ekonomiku v situaci, kdy utrpěla ekonomický šok, podpořit. Centrální banka razantním uvolněním měnové politiky, kdy hned s nástupem pandemie výrazně snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o dva procentní body až na 0,25 %. Zároveň přišla s nabídkou nástrojů, jejichž cílem bylo udržet stabilitu bankovního a finančního systému a nedopustit, aby se pandemická recese přelila do finanční krize. Vládní podpora směřovala především na udržení výdělkové schopnosti domácností a zachování zaměstnanosti (programy Antivirus). Nabídkou záručních covidových programů vláda cílila na podporu podnikatelské sféry a investiční aktivity. 

Průmyslový charakter země a význam zahraničních trhů se počítá

 

Česko patří mezi země s největším podílem průmyslové produkce na vytvořené přidané hodnotě. První pandemická vlna zasáhla průmyslovou výrobu velmi tvrdě. Automobilový sektor zastavil výrobu, výrazně byly narušeny i dodavatelsko-odběratelské řetězce. S druhou (podzimní) vlnou si již průmysl poradil podstatně lépe. Od července jeho výstup rychle rostl, a to i za výrazné podpory automobilového průmyslu. V meziročním vyjádření se průmyslové výrobě podařilo vrátit zpět do kladného teritoria v říjnu a zde se udržela i ve zbytku roku. I tak ale za celý loňský rok skončil její výkon hluboce v záporu. Podle ČSÚ průmyslová produkce v roce 2020 meziročně poklesla o 7,8 %, z pohledu úrovně byla ale v závěru roku zpět nad úrovní před rozšířením pandemie. K meziroční změně nejvíce přispělo odvětví výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů (pokles o 11,9 %) a výroby strojů a zařízení (o 12,4 %). Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách pak byly meziročně nižší o 6,1 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců se meziročně snížil o 3,4 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v roce 2020 meziročně vzrostla o 0,5 %. Vstup do roku 2020 byl bohužel opět poznamenán nepříznivou pandemickou situací, která ke konci prvního čtvrtletí vyústila v tvrdý lockdown včetně omezení pohybu mezi okresy. Navíc na průmysl opětovně dopadly problémy v dodavatelském řetězci, zejména v automobilovém sektoru (potíže působí zejména celosvětový nedostatek čipů). Průmyslová produkce za první čtvrtletí 2021 tak mezičtvrtletně klesla o 1,2 %. Díky nízké statistické základně ale byla meziročně o 3,9 % vyšší.

 

Protože Česko je exportní země, celá polovina průmyslové produkce se vyveze, není tedy překvapením, že zejména úspěchy exportů stály za rychlým návratem průmyslové produkce nad předpandemickou úroveň. Po první vlně pandemické krize se domácí exportní aktivita výrazně propadla. S tou podzimní si již zahraniční obchod poradil podstatně lépe a trh překvapoval dobrými výsledky. A i ve tvrdém lockdownu letošního roku zůstaly hranice pro obchod otevřené. Za celý loňský rok tak nakonec zahraniční obchod dosáhl rekordního přebytku, což bylo do značné míry způsobeno poklesem investiční aktivity, a tudíž slabšími dovozy, ale také růstem exportu po jeho propadu v první vlně pandemie. Celkový přebytek zahraničního obchodu dosáhl vloni 181 mld. Kč. To představovalo meziroční přírůstek 35,7 mld. Kč. V porovnání s rokem 2019 se vývoz snížil o 4,4 % a dovoz o 5,6 %. Rekordní přebytek v obchodě se zbožím a restrikce na převod tuzemských zisků zahraničním majitelům ve finančním sektoru – to byly hlavní faktory toho, že celý běžný účet platební bilance zaznamenal za rok 2020 historicky nejvyšší přebytek, a to 3,6 % HDP. A pozitivní trendy ve vnější bilanci pokračují i v letošním roce. Za leden až březen dosáhl přebytek obchodní bilance 92,7 mld. Kč, meziročně téměř o více než 26 mld. Kč více. Během prvního čtvrtletí stoupl meziročně vývoz o 10,7 % a dovoz pak o 8,3 %. 

 

Pandemie na napjatém trhu práce téměř nic nezměnila

Do pandemie vstoupila tuzemská ekonomika s přehřátým trhem práce. V kombinaci s úspěchem vládních programů Antivirus to znamenalo, že se situace na pracovním trhu během pandemie zásadním způsobem nezměnila. Podíl počtu nezaměstnaných dle metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR činil ke konci roku 2020 rovná 4 %. Oproti prosinci 2019 to znamenalo nárůst o pouhého 1,1 procentního bodu, což je ve světle koronavirové krize velmi nízké číslo (globální recese roku 2009 měla mnohem dramatičtější dopad, kdy podíl nezaměstnaných vzrostl z 3,8 % v červnu 2008 na 7,7 % v únoru 2010). Ke zvýšení nezaměstnanosti po vyloučení sezonních vlivů došlo především v loňském dubnu a květnu. V dalších měsících byl již růst nezaměstnanosti prakticky zanedbatelný, což bylo výsledkem zmiňovaných vládních programů. V samotném prosinci 2020 evidoval Úřad práce České republiky celkem 291 977 uchazečů o zaměstnání. Ty bylo ve srovnání s rokem 2019 o 76 445 osob více. I tak si ale Česká republika udržela nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci celé EU. Míra zaměstnanosti 15–64letých osob očištěná od sezonních vlivů dosáhla v loňském prosinci 73,9 % a oproti prosinci 2019 se snížila o pouhého 1,4 procentního bodu. První měsíce letošního roku byly ve znamení tradičního sezonního vzestupu, který byl ale též díky vládním programům limitovaný. Již v dubnu tak podíl nezaměstnanosti činil opět 4,1 %, tedy stejně jako na konci loňského roku.

I když se do velké míry podařilo udržet výdělkovou schopnost tuzemských domácností, protipandemická opatření se na vývoji maloobchodních tržeb v roce 2020 odrazila vesměs negativně. Některé segmenty sice z pandemie těžily, jako například tržby za zboží prodávané přes internet či prostřednictvím zásilkové služby (meziroční nárůst dosáhl 27,6 %), na vykompenzování propadů v ostatních sektorech, zejména kvůli zavření většiny kamenných obchodů, to ale nestačilo. Pokles tržeb zaznamenaly za rok 2020 zejména prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (o 10,0 %) a s oděvy a obuví (o 30,3 %). Za celý loňský rok tak maloobchod bez motorových vozidel reálně meziročně poklesl o 1 % (po očištění o kalendářní vlivy). Na pandemii tvrdě doplatil i motoristický segment. Tržby v této oblasti očištěné o kalendářní vlivy v roce 2020 reálně meziročně poklesly o 13,5 %, bez očištění pak o 13,7 %. Tržby ve službách v loňském roce meziročně reálně poklesly o 11,7 %. Nejvíce utrpěly cestovní agentury, jejich tržby poklesly meziročně o 75 %, tržby v letecké dopravě propadly o 70,4 %, v ubytování, stravování a pohostinství byly tržby meziročně nižší o 40,4 %. S rokem 2021 se situace příliš nezměnila, mezi charakteristiky tvrdého lockdownu patřilo zavření většiny kamenných obchodů. A současné rozvolnění má v kombinaci s nakumulovanými úsporami situaci výrazně zlepšit. 

Covidový příběh je snad již za námi

Významné zrychlení vakcinace od počátku druhého čtvrtletí a s tím související zlepšování (nejenom) tuzemských pandemických statistik doprovází rychlé uvolňování restriktivních opatření. Do druhé poloviny letošního roku by tak česká ekonomika měla vejít již bez omezení, což by se na hospodářské dynamice mělo pozitivně odrazit. Za celý letošní rok by tak již měl být zaznamenán hospodářský vzestup, předpandemické úrovně by mělo být dosaženo na přelomu letošního a příštího roku. K tomu opět významným způsobem přispěje vývozní aktivita. Loňský rekordní přebytek v zahraničním obchodě a na běžném účtu platební bilance se ale opakovat nebude. Ekonomické oživení totiž s sebou přinese i růst dynamiky na dovozní straně.

Autor textu

Jan Vejmělek
hlavní ekonom Komerční banky

Témata článku

Covid-19    //    Ekonomika    //    Export

Související

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *