Váš odborný a spolehlivý rádce       //       Kontakty       //        Archiv

Váš odborný a spolehlivý rádce

Globální boom udržitelnosti a cirkularity přináší šance exportérům

15. 11. 2020 | Export | 0 komentářů

Globální boom udržitelnosti a cirkularity přináší šance exportérům

15. 11. 2020 | Export | 0 komentářů

Vládní kabinety a významné organizace napříč kontinenty připravují scénáře pro „zelenou revoluci“.

Udržitelný rozvoj, cirkulární hospodářství nebo třeba zelenání ekonomiky. Výrazy, jimiž se to dnes ve veřejném prostoru doslova hemží a které vycházejí ze sílící globální snahy začít se k přírodě a životnímu prostředí kolem nás chovat mnohem ohleduplněji, než tomu bylo v minulých desetiletích. A jak se ukazuje, řada států chce využít přechod na „zelené“ technologie i jako šanci pomoci koronavirovou pandemií oslabeným ekonomikám. Je jasné, že tyto aktivity s sebou přinášejí spoustu příležitostí i pro české exportéry.

Ukrajina investuje do eko projektů

S naším přehledem začneme v Evropě. Cirkulární ekonomika a udržitelný rozvoj je jednou z priorit také ukrajinské politiky. Na konci loňského roku podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj dekret o cílech udržitelného rozvoje země do roku 2030.

Jak vysvětluje Oksana Antonenko, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Kyjevě, mezi tyto cíle patří například přístup k vodním zdrojům a jejich udržitelné hospodaření, přístup k nízkonákladovým, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energií, podpora udržitelného hospodářského růstu, vytvoření udržitelné infrastruktury nebo podpora inkluzivních a udržitelných zdrojů industrializace či snižování nerovnosti. Ukrajina také v návaznosti na podepsání asociační dohody s EU už před časem schválila zákon o státní strategii v oblasti stálého rozvoje do roku 2020. Ta zahrnovala plán více než šesti desítek reforem a státních programů, které ovšem kvůli slabému financování a také absenci potřebných legislativních dokumentů prakticky neproběhly.

Projekty v oblasti udržitelného rozvoje ovšem začaly financovat mezinárodní instituce, především Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD). Ta se zaměřuje na veřejnou dopravu, elektronické jízdenky, zpracování odpadů, čištění odpadních vod, výrobu bioplynu, opravu silnic atd. A pomohla i decentralizační reforma v roce 2014. Podle Oksany Antonenko dostaly příslušné místní úřady v rámci reformy právo vybírat daně a poplatky do místního rozpočtu. Výsledkem bylo několikanásobné navýšení rozpočtu u velkých měst a obcí, jako jsou například Oděsa, Dnipro, Charkov, Kyjev a další, což jim dovoluje úspěšně investovat do sociálních a ekologických projektů. 

Všechna veřejná řízení, která zadávají státní nebo komunální subjekty, jsou zveřejňována na státním portálu www.prozzoro.ua. Vyhledávat je v nich možné podle předmětu nákupu, nákupčího apod. Kromě domácích se mohou hlásit i zahraniční dodavatelé, ovšem Oksana Antonenko říká, že na základě dosavadní praxe doporučuje podávat nabídku k účasti přes ukrajinského partnera nebo místní zastoupení. To totiž dokáže rychle zareagovat na případné dotazy zadavatele po dodatečných dokumentech nebo dalších upřesněních. 

Jak urychlit výzkum revolučních řešení

Na popud dánské vlády vznikl v roce 2018 mimořádně zajímavý projekt nazvaný Partnering for Green Growth and the Global Goals 2030 (P4G). Jeho cílem je vytvořit významné globální fórum pro rozvoj konkrétních partnerských projektů veřejného a soukromého sektoru v oblastech naplňování cílů udržitelného rozvoje. Jak vysvětluje Andrea Märzová, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Nizozemsku, jehož vláda mimochodem projekt významně podporuje, snahou je urychlit zelený růst a nabídnout financování pro vývoj a výzkum revolučních řešení. A to v oblastech nejzákladnějších lidských potřeb. Jsou jimi potraviny a zemědělství, čistá voda, čistá energie, udržitelná města a cirkulární ekonomika.

„P4G organizuje soutěž globálního partnerského návrhu, jejíž vítěz obdrží start-upovou dotaci až do výše 100 000 dolarů nebo pak scale-up dotaci ve výši až 1 milionu dolarů,“ říká Andrea Märzová. Pokud jde o podmínky partnerství v P4G, to je určeno pro malé, střední i větší podniky, dále pro nevládní organizace, výzkumné instituce vyjma univerzit, územně samosprávné celky a vládní instituce v Nizozemsku a zahraničí. A projektové nápady nebo projekty musí korespondovat s cíli zeleného růstu v zemích oficiální rozvojové pomoci podle OECD. 

Německá aktivita v elektromobilitě či Smart Cities 

Podle Adama Jareše, ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade v Německu, se v zemi našeho nejdůležitějšího partnera v souvislosti s problematikou odpadu nejvíc mluví o redukci množství vzniklého odpadu a také o omezení škodlivých látek v materiálech a produktech. Je to příležitost pro české firmy, které se mohou zaměřit na celou řadu souvisejících konkrétních podcílů. Patří mezi ně třeba zvýšení životnosti produktů, zlepšení informovanosti o redukci odpadu a další. 

A šance nepochybně skýtá také elektromobilita. Ta je v Německu opravdu velkým tématem, což dokazuje značná aktivita těch nejvýznamnějších firem v oboru. Například Tesla staví u Berlína továrnu na výrobu elektromobilů a plánuje i továrnu na výrobu baterií pro tyto vozy. Čínský výrobce CATL buduje výrobní závod v Durynsku a na tomtéž v Sasku-Anhaltsku pracuje další čínský výrobce. Daimler zvyšuje produkci baterií v Sasku, BMW plánuje výrobu baterií v Bavorsku atd. 

Adam Jareš v této souvislosti poukazuje na očekávání spolkového statistického úřadu, podle kterého se počet nových registrací elektromobilů a plug-in hybridů do roku 2025 ztrojnásobí a do roku 2030 vzroste pětinásobně. „České technologické a strojírenské firmy tak mají možnost stát se nezbytným článkem dodavatelských řetězců v rámci rozvoje elektromobility evropského trhu,“ říká Adam Jareš.

Ekologickou změnou prochází v Německu i moderní výstavba domů. Velký důraz je kladen na používání udržitelných stavebních materiálů, jako je hlína, sláma a dřevo. A výbornou příležitostí pro české technologické firmy a start-upy může být také rozvoj Smart Cities. Speciální komise sestavila modelové projekty v některých městech a obcích, které mají vyvinout a prosadit vlastní strategii pro digitalizaci. Mezi důležitá témata patří ochrana soukromí nebo udržitelnost kontroly nad rozhodovacími procesy, které jsou řízeny technologiemi. 

Vznikne v Kanadě hyperloop?

Samozřejmě se spousta zajímavého v oblasti udržitelného rozvoje děje i mimo Evropu. Například vláda kanadské provincie Alberta podepsala memorandum o porozumění s torontskou společností TransPod k výzkumu, plánování a případnému vybudování tratě Hyperloop – rychlovlaku mezi městy Edmonton a Calgary. Navrhovaný vysokorychlostní vlak by byl zcela elektrický a byl by schopen jet rychlostí vyšší než 1 000 kilometrů za hodinu. Představitelé TransPod odhadují, že hyperloop vytvoří za deset let 38 000 pracovních míst a také sníží v Albertě emise CO2 až o 300 000 tun ročně. „Věřím, že u takového projektu se příležitost pro české firmy najde,“ říká k tomu Jaroslav Jelínek, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Calgary.

Mexiko snižuje množství odpadů

V Mexico City denně vznikne cca 13 000 tun pevného odpadu, což je zhruba 1,38 kg na obyvatele. Vedení hlavního města proto představilo strategii, jak odpad zrecyklovat a následně znovu využít. Počáteční investice do infrastruktury je ve výši 300 milionů pesos, tedy zhruba 14 milionů eur, a strategickými liniemi jsou mimo jiné snížení množství odpadu, regulace produktů na jedno použití,správné třídění či vybudování nové továrny na zpracování suti i na třídění a recyklaci odpadu atd.

V lednu 2020 byla zveřejněna licitace na instalaci a provoz „plantas“ na zpracování odpadu v Mexico City. Výsledky prvního kola výběrového řízení byly kvůli globální pandemii zveřejněny až v červenci a druhé kolo lze podle Terezy Vítkové, která v Mexiku zastupuje agenturu CzechTrade, očekávat koncem roku. 

HEINEKEN a brýle z ječmene

Inovativní nápady a projekty založené na cirkulární ekonomice hledá v Mexiku společnost HEINEKEN, která chce podpořit používání recyklovaných produktů. Například v roce 2019 představila projekt výroby brýlí z ječmene, kterými byl nahrazen milion plastových brýlí na hudebních festivalech a dalších akcích. HEINEKEN tak dokázal ušetřit cca 27 000 kilogramů plastu a snížit množství emisí o 57,77 tuny. Jeho současná iniciativa HEINEKEN Green Challenge nabízí exportérům příležitost registrovat svůj projekt a vyhrát až půl milionu pesos.

Témata článku

Cirkularita    //    Udržitelnost

Související

Biomac: Chceme Česko zásobovat ekopalivy

Biomac: Chceme Česko zásobovat ekopalivy

Kvůli neekologické politice státu byla firma Biomac nucena téměř veškerou svou produkci paliv z dřevní biomasy exportovat. Od vzniku v roce 2000 získala během let řadu prestižních ocenění a dokázala se prosadit na náročných německých či rakouských trzích. Jak...

pokračovat ve čtení
Kde hledat byznys v časech pandemie

Kde hledat byznys v časech pandemie

Snad více než kdy jindy je v této obtížné situaci důležité, aby čeští exportéři měli možnost zůstat aktivní, jak nejvíc je to možné. Proto jsme se zaměřili na to, kde ve světě probíhají nebo se připravují zajímavé projekty, o které má smysl se pokoušet.  Je jasné, že...

pokračovat ve čtení

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *