Váš odborný a spolehlivý rádce       //       Kontakty       //        Archiv

Váš odborný a spolehlivý rádce

Myšlenka zeleného růstu ztrácí na popularitě

15. 05. 2024 | Koktejl

Myšlenka zeleného růstu ztrácí na popularitě

15. 05. 2024 | Koktejl

Koncept zeleného růstu, tedy myšlenky, že cíle v oblasti životního prostředí lze sladit s pokračujícím hospodářským růstem, je stále základním ekonomickým východiskem velkých institucí, jako je Světová banka či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). A nedávno podle stejného principu popsala svou vizi hospodářsky životaschopné a udržitelné Evropy v době změny klimatu také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.

Jenže průzkum mezi téměř 800 výzkumnými pracovníky v oblasti klimatické politiky z celého světa, o kterém před časem informoval server The Conversation, odhalil, že v zemích s vysokými příjmy panuje vůči tomuto konceptu všeobecná skepse a že se množí literatura, která tvrdí, že tento princip nemusí být ani životaschopný, ani žádoucí. Místo toho se prosazují alternativní post-růstová paradigmata včetně těch označovaných jako degrowth a agrowth.

Debata se v zásadě točí kolem toho, zda může ekonomika růst bez odpovídajícího zhoršování životního prostředí nebo zvyšování množství emisí skleníkových plynů. Zastánci degrowth tvrdí, že ne. A poukazují na nedávnou studii magazínu The Lancet, jenž je označován za nejvýznamnější vědecký časopis vůbec, která ukazuje, že současná úroveň tzv. decouplingu, tedy oddělení ekonomického růstu od tlaku na životní prostředí, v zemích s vysokými příjmy zdaleka nedosahuje úrovně potřebné k omezení globálního oteplování pod 2 °C, jak je stanoveno v Pařížské dohodě. Pozice agrowth pak není jednoznačná, zahrnuje určitý mix názorů, někteří zastánci tohoto přístupu například argumentují, že decoupling je při použití správných politik potenciálně možný.

Autoři článku v The Conversation každopádně tvrdí, že post-růstové myšlení již není okrajovým, radikálním postojem v rámci okruhu těch, kdo se zabývají řešením změny klimatu, protože se čím dál víc odráží i v politické debatě. Důkazem je podle nich například konference nazvaná Za hranice růstu, která se minulý rok v květnu konala v Evropském parlamentu. Nebo fakt, že do partnerství s názvem Wellbeing Economy Governments (WEGo), jehož cílem je přechod na „ekonomiku, která má sloužit lidem a planetě, nikoli naopak“, se zapojilo už šest národních a regionálních vlád: Skotsko, Nový Zéland, Island, Wales, Finsko a Kanada. Podle The Conversation bychom zkrátka měli věnovat větší pozornost tomu, proč někteří odborníci o zeleném růstu pochybují.

Témata článku

Ekonomika    //    ESG    //    Lidé    //    Udržitelnost

Související

Kartel OPEC+ omezuje těžbu. Co bude dál?

Kartel OPEC+ omezuje těžbu. Co bude dál?

Sdružení nazvané OPEC+, tedy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), a jeho spojenci v čele s Ruskem se koncem listopadu 2023 dohodli na dobrovolném snížení těžby ropy. A to o přibližně 2,2 milionu barelů denně. Podle oficiálních vyjádření je důvodem snaha překonat...

pokračovat ve čtení

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.