Váš odborný a spolehlivý rádce       //       Kontakty       //        Archiv

Váš odborný a spolehlivý rádce

Pandemie covid-19 převrátila ekonomiku naruby

19. 05. 2020 | Statistiky | 0 komentářů

Pandemie covid-19 převrátila ekonomiku naruby

19. 05. 2020 | Statistiky | 0 komentářů

První dva měsíce letošního roku se zdály pro globální i českou ekonomiku nadějné. Vše ale změnil březen a opatření, která vlády po celém světě aplikovaly v boji s koronavirem. S následky paralýzy významné části národních hospodářství se ekonomiky budou potýkat dlouhodobě. Teprve v průběhu roku 2021 se z pohledu ekonomické úrovně můžeme vrátit zpět nad hodnoty z konce roku 2019.

Zlomem byl 24. únor, kdy počet nově nakažených v daný den mimo Čínu překonal počet nově nakažených uvnitř Číny. Situace vygradovala 11. března, kdy Světová zdravotnická organizace vyhlásila globální pandemii koronaviru. Obě tato data spustila výprodej na akciových a komoditních trzích a úprk k aktivům bezpečného přístavu.

Panická reakce finančních trhů vyplývala zejména z obav, jak se opatření jednotlivých vlád v boji proti šíření koronaviru projeví v narušení obchodních řetězců, nuceném omezení výrob a následně ve slabé poptávce v souvislosti s propadem investiční aktivity na straně firem a obezřetnosti domácností ve svých spotřebitelských výdajích. Reakce vlád totiž spočívala v omezení pohybu lidí, zboží a služeb. To v globalizované ekonomice znamená omezení a v mnoha případech i přerušení výrob. To jsme v našem případě viděli typicky na českých automobilkách. Ještě vážnější problém nastal v sektoru služeb. Ten v případě Česka tvoří 62,4 % celkové přidané hodnoty (za rok 2019). A právě sektor služeb byl vládními opatřeními téměř paralyzován.

Od poloviny března byla značná část tuzemského hospodářství paralyzována. V první řadě byla touto situací postižena data z reálné ekonomiky popisující situaci v březnu. Šok do ekonomiky byl ale tak razantní, že druhá polovina března srazila do záporných čísel v podstatě všechny významnější indikátory za celé první čtvrtletí letošního roku. A jaký je výsledek podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu? Tuzemské hospodářství (měřeno reálným hrubým domácím produktem) zaznamenalo během prvního čtvrtletí pokles o 3,6 %, oproti loňskému prvnímu kvartálu byl výkon české ekonomiky reálně o 2,2 % nižší.

Trpí hlavně turistika, stravování a automobilový průmysl

Jedním z postižených sektorů byl maloobchod. Březnové maloobchodní tržby (bez prodejů motorových vozidel) jako celek oproti únoru spadly v reálném vyjádření o 12,2 %. Patrná byla panika v podobě předzásobení se, tržby za potraviny se totiž během března zvedly o 3,3 %. Ostatní prodejci už ale zaplakali. Čerpadláři utržili za pohonné hmoty oproti únoru o 15,8 % méně, prodeje nepotravinářského zboží spadly dokonce o 22,7 %. Pokud se podíváme na srovnání s loňským březnem, o moc jiný obrázek nedostaneme: potravin se meziročně prodalo více o 4,9 %, prodeje nepotravinářského zboží ale spadly o 18,5 %, u pohonných hmot činil pokles 17,5 %.

Z hlediska struktury je zřejmé, že na vládní opatření nevíce doplatily prodejny s oděvy a obuví (meziroční pokles o 64,9 %) a prodejci všeho, co souvisí s kulturou, sportem a rekreací (−47,1 %). Tržby klesly také v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (−29,7 %) a s výrobky pro domácnost (−22,0 %). Na opačném pólu byly e-shopy. Tržby internetového a zásilkového prodeje vzrostly o 20,8 %. Pandemie se pak projevila i ve vyšších tržbách prodejen farmaceutického a zdravotnického zboží (+9,1 %).

Segmentem, který utrpěl významný propad, byl ten automobilový. Jenom během března se oproti únoru tržby propadly o 29,3 %, meziroční pokles pak činil 29,5 % (neočištěno o kalendářní vlivy). Zatímco zavřené servisy se odrazily na tržbách za opravy motorových vozidel, když byly meziročně nižší o 26,5 %, prodeje nových automobilů a náhradních dílů klesly dokonce o 30,3 %.

Maloobchod jako celek zaznamenal za první čtvrtletí letošního roku meziroční pokles o 0,7 % (po očištění o kalendářní vlivy). Sektor služeb na tom byl mnohem hůře: za první tři měsíce letošního roku poklesl meziročně v reálném vyjádření o 4,3 %. Oproti závěrečnému čtvrtletí loňského roku činil pokles 3,3 %. Těmi, kdo se jako jediní mohou pochlubit meziročním nárůstem tržeb, jsou pracovníci a firmy v IT a komunikacích (+4,2 %).

Hotely a restaurace postižené nejvíc

Největší obětí vládních nařízení jsou bezesporu hoteliéři a restauratéři. Nucené zavření drtivé většiny provozů se podepsalo na meziročně nižších tržbách za první kvartál o 14,8 %. Ve stravovacích a pohostinských zařízeních to bylo −11,1 %, tržby za ubytování spadly téměř o čtvrtinu (−24,7 %). Na ochromení ekonomické aktivity pak doplatili i dopravci. Nejvíce postižená je samozřejmě letecká doprava, kde tržby během prvních tří měsíců roku meziročně spadly o 28,6 %. Tržby ve vodní dopravě klesly o 25,2 % a pozemní doprava, která má samozřejmě největší váhu, poklesla o 6,2 %. Vzhledem k již výše zmíněnému nárůstu prodejů v e-shopech si na tržbách polepšili i kurýři a pošťáci (+10,6 %).

Významný pokles tržeb zaznamenaly rovněž administrativní a podpůrné činnosti, oproti loňskému prvnímu čtvrtletí ztratily 10 %. Tady jsou nejvíce postiženými cestovní agentury, kterým prodeje spadly o 27,2 %, dále pak pracovní agentury (−12,0 %). Na nižší objem zakázek si mohou stěžovat i architekti a techničtí inženýři, kterým tržby za první kvartál klesly meziročně o 6,5 %. V celé oblasti profesních, vědeckých a technických činností to pak bylo −1,4 %. V oblasti nemovitostí byl zatím negativní dopad umírněný, meziroční pokles dosáhl 0,8 %. Největší snížení tržeb vykázaly realitní kanceláře a správa nemovitostí (−3,4 %), pronájem nemovitostí v podstatě stagnoval (−0,2 %).

Služby patří v této recesi k hlavnímu postiženému sektoru. O moc lépe na tom ale primárně kvůli závislosti na zahraničních dodávkách nebyl ani tuzemský průmysl. Ten jako celek během prvního čtvrtletí klesl v objemu produkce o 4,6 %, meziročně byl výstup o 4,6 % nižší. Nutno ale podotknout, že průmysl se v obtížné situaci nacházel minimálně od poloviny loňského roku, kdy ho dohnala recese německých producentů. Březen bohužel znamenal pro český průmysl další ránu. Během tohoto jediného měsíce produkce spadla oproti únoru o 8,7 %, oproti loňskému březnu byla nižší o 10,8 %. Zastavení produkce ve všech třech tuzemských automobilkách zhruba v polovině března se za tento měsíc podepsalo na poklesu celkové produkce automobilů meziročním propadem ve výši 25,8 %. O moc lépe na tom nebylo strojírenství (−17,9 %), významně ochromena byla i kovodělná výroba (−8,3 %). Našla se ale i průmyslová odvětví, která na tom byla v březnu meziročně lépe: potravinářství (+6,9 %), papírenství (+12,9 %) či dřevozpracující průmysl (+8,8 %). Samozřejmě, že pokles produkce průmyslových producentů jde ruku v ruce s klesajícími tržbami. Ty v běžných cenách v březnu spadly o 9,5 % meziročně, tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se snížily v běžných cenách o 11,9 %. Domácí prodeje klesly o 6,1 %.

Zavřené hranice a zastavené či omezené produkční kapacity v mnoha částech průmyslu se samozřejmě projevily i v zahraničním obchodě, primárně v dynamice zahraničně obchodní výměny. Za samotný březen spadly vývozy oproti únoru o 12,1 %, dovozy o 8,6 %, oproti loňskému březnu byly exporty nižší o 13,3 %, importy o 9,9 %. Samotné meziroční zhoršení bilance zahraničního obchodu se zbožím činilo 12,6 mld. Kč, to nejvýraznější nastalo v obchodu s motorovými vozidly. Za první čtvrtletí dosáhl přebytek celkové bilance 40,6 mld. Kč, meziročně tak byl o 8,2 mld. Kč nižší.

Jediným sektorem, který byl vládními opatřeními v závěru prvního čtvrtletí zasažen spíše okrajově, bylo stavebnictví. Březnový pokles stavební výroby činil meziměsíčně 3,1 %, oproti loňskému březnu byla produkce nižší o 2,3 %. Z hlediska struktury se aktivita v pozemním stavitelství snížila o 5,4 %, naopak v inženýrském stavitelství byl zaznamenán meziroční vzestup o 10,4 %. To je odrazem vládní snahy o infrastrukturní investice. Za celé první čtvrtletí stavebnictví vzrostlo mezičtvrtletně o 2,9 %, meziročně bylo vyšší o 2,3 %.

Trh práce příjemným překvapením

Přes značný negativní dopad vládních opatření na podporu ekonomiky jsme se zatím v tuzemsku nedočkali dramatičtějšího vzestupu nezaměstnanosti, jako tomu bylo jinde ve světě. Nárůst podílu nezaměstnaných byl v březnu i dubnu na úřadech práce samozřejmě zaznamenán. Za normální situace by nezaměstnanost v tomto období spíše klesala, a to důsledkem náběhu sezonních prací například v nastupující turistické sezoně. K tomu ale kvůli koronaviru nedošlo. Podíl nezaměstnaných se tak zvýšil z únorových 3,0 % na dubnových 3,4 %. Negativní dopad vidíme i na počtu volných pracovních míst, která začínají zanikat. Ještě v únoru evidovaly úřady práce téměř 252 000 volných pracovních míst, v dubnu už to bylo o více než 20 000 méně.

Pandemie koronaviru má i své cenové dopady. Počátek letošního roku byl ve znamení zrychlující se inflace. Ta se šplhala nad horní mez tolerančního pásma ČNB, když v únoru dosáhla lokálního maxima ve výši 3,7 %. Ovšem ochromená globální ekonomika a kolaps poptávky se v kombinaci s rozhádaností kartelu OPEC promítly do kolapsu cen ropy. A rychle následující snižování cen pohonných hmot bylo hlavním faktorem, který stlačoval inflaci směrem dolů. Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen tak v dubnu zpomalil již na 3,2 %.

Květnové probouzení ekonomiky

Zlepšení epidemiologické situace umožnilo vládě začít pomalu uvolňovat restriktivní opatření z koncem dubna či spíše až v průběhu května. Je tedy zřejmé, že právě duben bude nejhorší měsíc z pohledu ekonomických indikátorů. Jak rychlé ale bude následné oživení, to ukáže čas. Neznámých proměnných a nejistot je opravdu hodně. Hospodářská politika v první fázi zareagovala rychle a koordinovaně. Měnová politika doručila razantním snižováním úrokových sazeb měnový stimul. Centrální banka zároveň svými makroprudenčními opatřeními cílí na udržení stability finančního sektoru. Změkčení měnových podmínek pomohlo i poměrně výrazné oslabení české koruny. Její kurz se ještě na počátku roku nacházel u hladiny 25 korun za euro, ve druhé polovině března pak několikrát atakoval úroveň 28 korun. Šanci pomoci exportérům a ekonomice jako celku má ale slabá koruna až v situaci, kdy budou opětovně otevřené hranice a začne se vracet zahraniční poptávka.

Hlavním úkolem vládní, respektive fiskální politiky v ekonomické oblasti je zabránit kolapsu ekonomicky zdravých firem a nedopustit výraznější zvýšení nezaměstnanosti. Oznámená opatření patřila v objemovém vyjádření z mezinárodního kontextu k těm razantním (216 mld. korun přímé podpory, včetně garancí 1 bil. korun), drtivá většina směřuje do nějakým způsobem garantovaných půjček (série programů COVID), odkladů splátek úvěrů či nájmů a přímé finanční podpory zaměstnancům i zaměstnavatelům cílícím primárně na zachování příjmů domácností a pracovních míst. Realizace ale za sliby začala pokulhávat.

Zpět na „předcovidovou“ úroveň? Nejdříve příští rok

Výhled na další období je kriticky závislý na tom, jak rychle se podaří uvolnit restriktivní opatření a jaké škody nucená paralýza napáchala, resp. jak moc škodám zabrání kroky vlády. Relativně rychlejší návrat k fungování předpokládáme u průmyslu, který je schopen se pohotově vrátit k výrobě. Otázkou je samozřejmě budoucí poptávka a udržitelnost výroby. Současná recese je ale specifická v tom, že primárně postihla sektor služeb. Ten na takovéto výkyvy není z minulosti zvyklý, a tudíž není ani připraven z hlediska likvidity. A navíc se dá očekávat opatrnost zákazníků při návratu do restaurací, divadel, kin nebo na sportoviště. Obecně panují velké otazníky nad letošní turistickou sezonou. I krátkodobější prognózy jsou tedy tentokrát zatíženy velkou nejistotou. Problémem je i fakt, že není ani příliš jasné, kam až ekonomika klesla, odkud se bude odrážet a jak silný ten odraz bude. Dá se předpokládat, že titul nejhoršího měsíce roku získá duben. Díky v květnu se uvolňujícím opatřením sice ekonomická aktivita zamířila vzhůru, to ale nic nezmění na tom, že za celé druhé čtvrtletí bude vykázán hospodářský pokles. Znatelnější oživení přepokládáme až ke konci letošního roku za předpokladu, že nepřijde druhá vlna epidemie či pandemie covid-19. A kdy se z hlediska ekonomické úrovně vrátíme na hodnoty z konce roku 2019? Budeme rádi, když to bude koncem roku 2021.

Témata článku

Ekonomika    //    Koronavirus

Související

Exportéři pandemii porazili

Exportéři pandemii porazili

Poslední více než rok byl z ekonomického pohledu ve vleku v podstatě jednoho jediného faktoru – pandemie covid-19. V důsledku protipandemických opatření světová ekonomika poprvé od globální finanční krize v roce 2009 loni klesla. Obdobný obrázek byl patrný i...

pokračovat ve čtení

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *