Regulační orgány a tvůrci politik již dlouho chápou práci jako sociální determinantu zdraví, společně například s bydlením, zajištěním příjmů či vzděláním. Práce má velký vliv na zdraví lidí a hraje velkou roli při vytváření – a také prohlubování – nerovných zdravotních výsledků různých společenských skupin. Problémem ovšem je, že ji nedokážeme dostatečně využít jako nástroj k řešení nerovností v oblasti zdraví. To je argument, který nedávno v již zmiňovaném časopise The Lancet předložila mezinárodní skupina výzkumníků jako výsledek svého bádání zaměřeného na vztahy mezi prací a zdravím.

Tito vědci tvrdí, že pokud by se tvůrci politik více zaměřili na zlepšování pracovního prostředí, mohli by dosáhnout významného pozitivního pokroku, pokud jde o zdravotní stav populace, a současně snížit nerovnosti v oblasti zdraví. Klíčové je podle nich zaměřit se při tom na šest podstatných faktorů.

1. Práce na dálku, která může mj. vést ke snížení psychosociální podpory ze strany kolegů a k větší sociální izolaci.
2. Podmínky pro pracovníky z různých zemí, kteří se často dostávají do složitých situací. Tvůrci politik by měli věnovat pozornost odlišným vzorcům nerovností v oblasti zdraví, s nimiž se různé skupiny migrujících pracovníků setkávají.
3. Souvislosti mezi pohlavím, věkem, rasou, etnickou příslušností a sociální třídou. Socioekonomické rozvrstvení společnosti má různé účinky na typy pracovních míst a také na následné rozdíly v tom, jak jsou lidé vystaveni fyzickým i psychickým aspektům při práci. Tomu je podle výzkumníků třeba věnovat pozornost a pokoušet se identifikovat možnosti, jak tyto rozdíly řešit.
4. Nejisté, tzv. prekérní zaměstnání je spojené s většími riziky na pracovišti a menší ochranou, proto je nutné vyvinout a zavést inovativní přístupy, jako jsou přenosné benefity, aby byl tento typ pracovních vztahů bezpečnější.
5. Dlouhá nebo nepravidelná pracovní doba je spojena mj. s vyšším rizikem mrtvice a srdečních onemocnění. Nicméně vztah mezi pracovní dobou a zdravím pracovníků závisí na sociálním kontextu, např. pro ty, kdo pracují na volné noze, znamená kratší pracovní doba menší jistotu příjmu apod.
6. Dopady klimatických změn v podobě zvýšené teploty prostředí, znečištění ovzduší, vystavení ultrafialovému záření či extrémního počasí budou mít přímý vliv na některá odvětví a profese. Ovšem dopady na trh práce jsou méně jasné. V každém případě je třeba chránit osoby na nejhůře placených pracovních místech, které mají pravděpodobně nejméně prostředků na to, aby těmto výzvám odolaly.